České školství hrálo v politice mladého Československa ústřední úlohu, zvláště v národnostně komplikovaných regionech. Představovalo důležitý nástroj v procesu národního uvědomění a republika využívala budování sítě škol v rámci své propagandy. Ke zřízení státního gymnázia v Hlučíně došlo výnosem Ministerstva školství a národní osvěty 6. srpna 1920 (tedy jen půl roku po připojení území) a mělo být důkazem zájmu státu o příhraniční region. Ostatně během pruské éry se o založení střední školy na Hlučínsku vůbec neuvažovalo a talentované děti tak byly nuceny dojíždět na gymnázia do Ratiboře, Hlubčic, případně do rakouské Opavy.
Prvním prozatímním sídlem nové školy byl bývalý sirotčinec Charlottenstift, avšak záhy započala jednání o novostavbě. Vybrán byl pozemek u Nádražní ulice, jež se měla dle představ urbanistů v dalších letech proměnit v moderní třídu lemovanou budovami státních úřadů a bytových domů. Ministerstvo návrhem gymnázia pověřilo pražského architekta Bedřicha Bendelmayera (1872–1932), oblíbeného autora, který na státních zakázkách tohoto typu pracoval celá dvacátá léta. Projekt byl vytvořen již v srpnu 1921 a v letech 1922–1925 proběhla výstavba. Slavnostní kolaudace se ale konala až 17. února 1927. Celkové náklady na stavbu činily přibližně 3 660 000 korun.
Budova je navržena v duchu architektonického tradicionalismu jako monumentální palác se symetricky řešeným průčelím a zdůrazněnou vstupní osou. Z obou stran se k ústřední části přimykají nižší přístavky. V jižním se nacházely byty ředitele a školníka, severní fungoval jako tělocvična. Národní ráz stavby mělo podpořit architektonické pojetí. Horní patro i fasády bočních budov byly opatřeny moderním psaníčkovým sgrafitem, jež mělo odkazovat k tradici české renesance. Rámy oken nesly červený odstín a společně s barvami fasády (bílá a modrošedá) měly upomínat na českou trikolóru. Nad vstupní portál byl osazen státní znak, dílo pražské mozaikářky Marie Viktorie Foersterové (1867–1952). Ten byl ale již v říjnu 1938 odstraněn. Dnes je vystaven v Muzeu Hlučínska. Původní řešení fasád vzalo za své během necitlivých oprav v roce 1976. Dnešní název gymnázia má připomínat, že v letech 1935–1938 zde studoval český básník Josef Kainar.
