KAZATELNA

autoři neznámí – dřevo – konec 17. století a 40. léta 18. století

Barokní kazatelna sestává ze dvou stylově nejednotných částí. Spodní díl, tj. řečniště s parapetem pochází zřejmě ještě z konce 17. století, zatímco stříška s okosenými rohy a mírněprohnutou římsou dokládá vliv vrcholně barokního stylu a lze ji tak datovat do poloviny 18. století, konkrétně k roku 1748, jak uvádí městská kronika.

Parapet je členěn tordovanými sloupy, jež podpírají zalamovanou římsu řečniště. Mezi jednotlivými sloupy jsou vloženy sochy čtyř západních církevních Otců, jejichž teologické dílo tvoří základ katolické věrouky. Jedná se o sv. Jeronýma (levý bok), Ambrože, Řehoře a Augustina (v čele).

Pohled ke kapli sv. Anny, dobová fotografie, 30. léta 20. století

Svatá čtveřice

Sv. Jeroným

autor latinského překladu Biblez přelomu 4. a 5. století, tzv. Vulgaty. Z toho důvodu drží jako atribut knihu. Je oděn do kardinálského roucha, ačkoliv titul kardinála mu nikdy nepříslušel. U jeho nohou spočívá lev, odkaz na legendu, podle níž Jeroným vytáhl zraněnému lvu z tlapy trn a on se následně stal jeho věrným společníkem v době, kdy světec žil v ústraní jako poustevník.

Sv. Ambrož

biskup milánský, ve 4. století jedna z největších autorit západního křesťanství. Vystupoval na obranu nezávislosti církve, odmítal církevní hereze (ariánství) a v liturgii zavedl chrámový zpěv hymnů. Nejznámějším je Te Deum. Zde je zobrazen bez jakéhokoliv charakteristického atributu (obvykle úl), pouze v oděvu biskupa s mitrou a berlou.

Sv. Řehoř Veliký

papež z přelomu 6. a 7. století, diplomat řešící spory výhradně mírovou cestou. Reformoval liturgii a je mu připisován vznik liturgického zpěvu, tzv. gregoriánského chorálu. Je zde představen se znaky papežské moci, tedy křížem a tiárou. Pravicí žehná.

Sv. Augustin

nejvýznamnější křesťanský filozof starověku. Ke křesťanství konvertoval až v dospělosti po setkání s milánským biskupem Ambrožem na konci 4. století. Sám se krátce poté stal biskupem v Hippo Regiu v severní Africe. Jeho teologické spisy tvoří základní pilíř křesťanské filozofie. Ačkoliv má Augustin řadu atributů (hořící srdce, kniha, dítě atp.), je zde zobrazen jen jako biskup a je tedy zaměnitelný se sv. Ambrožem.