KAPLE SV. ANDĚLŮ
Kaple Tří svatých králů, teprve později zasvěcená sv. Andělům, byla přistavěna k jižní straně kostela patrně v 15. století. Je zaklenutá dvěma poli křížové klenby.
Boční oltáře, obrazy
Oltář sv. Barbory (1)
autor neznámý – dřevo – 2. polovina 17. století
Raně barokní oltář se sloupovým retabulem dozdobený dekorem ve formě tzv. chrupavčitého ornamentu pochází ze stejné doby i dílny jako oltář v kapli sv. Anny. Ani zde se jeho původní výzdoba nedochovala kompletně. Původní jsou figury sv. Františka z Assisi a jeho současnice sv. Kláry (původně držela berlu jako odznak abatyše a v pravici monstranci), stejně tak jako nevelký obraz v oltářním nástavci s motivem Svaté rodiny na cestě do Jeruzaléma (Panna Maria, dvanáctiletý Ježíš a sv. Josef pod ochranou Ducha svatého). Původní oltářní obraz se nedochoval. Kolem roku 1880 byl nahrazen plátnem Jana Bochenka (1831–1909) s motivem sv.
Barbory.Obraz Svaté rodiny, olej na plátně, konec 17. století
Obraz Anděla strážného
autor neznámý – olej na plátně / 70. či 80. léta 18. století
Příběh starozákonního Tobiáše doprovázeného archandělem Rafaelem zde autor parafrázuje ve prospěch univerzálnějšího sdělení o boží ochraně skrze anděla strážného. Muž v oděvu poutníka je za ruku veden nadživotní postavou anděla a pod jeho záštitou v důvěře prochází světem, jež je v sevření nástrah a hříchu v podobě hada dštícího pekelný oheň. Anděl poukazuje pravicí k horní části obrazu, kde je hebrejsky napsáno boží jméno. To je symbolem jistoty a stálého útočiště.
Obraz Krista padajícího pod křížem (3)
autor neznámý – olej na plátně / 70. či 80. léta 18. století
Jediný dochovaný obraz z pozdně barokní křížové cesty, původně na rámech opatřené o nápisy v moravštině. S ohledem na její špatný stav a nekompletnost se během rekonstrukce interiéru v roce 1920 rozhodlo pořídit křížovou cestu novou. Byla zakoupena v roce 1923 v Mnichově v uměleckém ústavu Josefa Müllera (1872–1935; Kunstanstalten Josef Müller).
Oltář Panny Marie Růžencové (4)
Jan Baltazar Janda – dřevo – 1874
Novogotický oltář pochází z dílny berlínského sochaře Jana Baltazara Jandy (1827–1895), rodáka z Darkoviček. Zdobí ho reliéf Růžencové Madony, na němž je zachycena v nebeské slávě Panna Maria s Ježíškem, jak předává klečícímu sv. Dominikovi růženec. Vpravo je do modlitby hluboce ponořená sv. Kateřina Sienská s věncem růží u svých nohou. Shodný reliéf Janda krátce před tím vytvořil pro kostel sv. Pavla při dominikánském klášteře v Berlíně-Moabitu (1872–1873). Zatímco v Berlíně zdobilo rám obrazu patnáct výjevů tajemství růžence, je v Hlučíně reliéf vložen do novogotické architektury, ve štítu doplněné o reliéf žehnajícího Boha Otce a holubici Ducha svatého.
Reliéf Růžencové Panny Marie od J. Jandy v kostele sv. Pavla v Berlíně-Moabitu, dobová fotografie, stav před rokem 1945
Náhrobník
Pamětní náhrobník mužských členů rodu Bruntálských z Vrbna
autor neznámý – pískovec – 1625
V roce 1625, pouhý rok po povýšení do hraběcího stavu, nechal Václav Bruntálský z Vrbna († 1649) v kostele (původně po stranách hlavního oltáře) osadit dvě kamenné pamětní desky ve formě náhrobníků věnované zemřelým členům rodu. Jedna měla připomínat linii po otci Janovi z Vrbna (†1592), druhá po matce Maruši Tvorkovské z Kravař († 1625). Obě kamenné desky existovaly ještě v první polovině 20. století, v roce 1922 se ale Marušina deska při transportu z exteriéru chrámu do interiéru rozlomila a zničila. Známe ji pouze z jediné fotografie.
Dochovaná deska sekundárně umístěná v kapli sv. Andělů nese textové pole lemované souborem rodových erbů spjatých s otcovskou linií Bruntálských. Jejich erb desce vévodí nahoře uprostřed, po stranách pak rozpoznáváme erby rodů, z nichž si Bruntálští vybírali manželky (z Fulštejna, ze Žerotína, ze Šternberka, z Krajku, z Násile, z Pernštejna, z Kravař, z Ludanic a z Nové Cerekve). Text sestavený Václavem Bruntálským v překladu zní:
Bohu nejlepšímu nejvyššímu (D + O + M). Vznešeným, urozeným, slavným, svobodným Pánům z Vrbna a Bruntálu, Štěpánovi dědovi, Janu, otci nejlepšímu, císařským majestátním radům, hejtmanům vévodství Opavského, pánům na Hlučíně, Matyášovi a Štěpánovi, bratrům milovaným, a většímu počtu bratranců, kteří zde v Bohu odpočívají. Pokoj jejich prachu. Václav Svaté Říše hrabě z Vrbna a Bruntálu, pán na Hlučíně, Fulneku, Paskově a na Zábřehu, říšský tajný rada a komoří dne 31. 5. 1625.
Dvojice pamětních epitafů v době, kdy byly umístěny v exteriéru kostela. Náhrobní deska Maruše Tvorkovské (vlevo) se nedochovala, deska vpravo patří Bruntálským z Vrbna. Dobová fotografie, stav před rokem 1922, rekonstrukce barevnosti erbů